आज असच सहज खुप पुर्वी लिहीलेले वाचत होतो आणि हे सापडले... माझं मलाच हसु आले... या बरोबरच बाकी सगळ्या गोष्टी पण एक-एक आठवल्या... शिल्पा इकडे आली आणि नंतर काय... धमालच धमाल.....
-------------------------------------------------------------------------------------------------
आज व्हॅलेनटाई’स डे ...बरीच वर्ष झाली...मी प्रत्येक वेळेस ठरवतो की आता पुरे झालं .. पुढच्या व्हॅलेनटाई’स डे ला मी एकाटाच देवदास सारखा नाही राहाणार...देवदास चे पण बरे होते हो...पारो च्या गम मध्ये त्याच्याकडे निदान चंद्रमुखी तरी होती...इथे तर सगळच उजेड आहे...
शाळेत असताना बरोबर सगळी पोरचं...मुलांची शाळा ना आमची...तेव्हा असलं काही घडणं शक्य पण नव्हतं..कोलेज सुरु झालं ..पण आम्ही मराठी माध्यमात शिकलेली पोरं...पोरगी म्हणलं की त-त-प-प... इंजिनेरींग सुरु होइ पर्यंत वेळ कधी गेली ते कळलच नाही...इंजिनेरींग मध्ये जरा कुठे मुलींकडे बघायला लागलो होतो...पण काय...जवळ जवळ सगळ्याच पोरी आधीच कोणीतरी लांबवल्या होत्या...!!! त्यामुळे आमचा व्हॅलेनटाई’स डे हा केवळ पिवळा गुलाब हातात घेऊन सकाळ ते संध्याकाळ तो कोणाला न देता फ़क्ता विचार करण्यातच जायचा... गाडी कधी रेड रोज कडे वळलीच नाही...मग पुढे काय...
नोकरी लागली पण छोकरी काही मिळाली नाही...!!!
गेले काही दिवस मात्र आयुश्यात एकदम गडबड उडाली आहे... कोणाच्या येण्याने इतका फ़रक पडतो असा मला कधी वाटला नव्हतं...
तीच्या बद्दल जर कोणी मला सांगायला सांगितले तर सांगताच येणार नाही मला...एकदम प्रशांत दामले अठवेल...’एका लग्नाची गोष्ट’ मधला..
"सर, तीचं वर्णन करताना शब्दांचे कसे आपसुख गाणे होते ..!!! "
ती परी....आस्मानीची....
ती परी....आस्मानीची....!!!
डोळे तीचे सळसळती माश्यांची जोडी...
ओठ तीचे रसरसत्या संत्र्याच्या फ़ोडी...
गालावर थरथरते साय दुधाची...
अंगावर चव झरते गोड मधाची...
ठरवलं...आज व्ही.डे. आहे...आज तीला सांगायचं... अगदी सगळं-सगळं सांगायचं...पण..पण काय पण काय....खाली डोका वर पाय...
तोंडातुन शब्दच बाहेर पडत नाहीत ना...मी एकदम नर्व्हस झालो...मनात बेचैनी वाढत होती...खोट-खोटं हसुन मी बेचैनी दाबत गेलो...
लंच साठी सगळे जमले...ती पण आली...माझ्या बाजुलाच बसली...मनात परत म्युझिक सुरु झाला...( ती परी....आस्मानीची....!!! )...
मी शांत-शांत होतो...ती एकदम अचानक, कोणाला ऐकु जाणार नाही अशा आवाजात म्हणाली, " मी या टेबल खाली तुझा हात पकडला तर कोणाला दिसेल का ? "...
मी तीच्याकडे बघतच राहीलो...माझी विकेट या गुगली मुळे कधी ऊडाली मला कळलेच नाही...तीच्या चेहर्यावर तेच सुंदर हास्य...तीचे ते वाक्य म्हणजे माझं व्हॅलेनटाई’स गिफ़्ट होतं...She made my day !!!
तीला गिफ़्ट काय द्याव याचा विचार तर केव्हा पासुन करत होतो...कहीतरी priceless असं तीला द्यायचं होतं...काय फ़क्त तेचं कळत नव्हतं...
आता विचार करत आहे की एक गिफ़्ट ribbon घेऊन येतो...स्वतःच्या भोवती अडकवतो...आणि तीच्या समोर जाऊन उभा राहातो...
आवडेल का तीला ???
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
28 comments:
Ha blog Shardul ni khas majhya sathi V-Day la lihila hota..
Mala ajunahi te divas athavatat.. Mi ani Shardul ratra bhar phone var bolayacho, divas bhar office madhe phone var bolayacho.. Aksharshaa 24 taas phone var asayacho amhi.. Pan tari hi jevana chya velela mi samor ale.. ki Shardul chi bolati banda.. (Imagine that: Shardul not saying a word, which I'm sure everyone knows is next to impossible!!!) Kahi bolayachach nahi to.. Ani mi parat office la gele ki phone karun mhanayacha.. aga mala tuzyashi itka kahi bolayacha hota.. pan kahi bolatach nahi ala!! :) He asa amcha baryach divas chalala... Hehehe.. kay divas hote te.. Faar athavatat..
BTW, Shardul, ti ji 'gift ribbon' ahe, ti mi ajunahi mazya kade sambhalun thevali ahe!!
Missing you,
Shilpa
शाळेत असताना बरोबर सगळी पोरचं...मुलांची शाळा ना आमची...तेव्हा असलं काही घडणं शक्य पण नव्हतं..कोलेज सुरु झालं ..पण आम्ही मराठी माध्यमात शिकलेली पोरं...पोरगी म्हणलं की त-त-प-प... इंजिनेरींग सुरु होइ पर्यंत वेळ कधी गेली ते कळलच नाही...इंजिनेरींग मध्ये जरा कुठे मुलींकडे बघायला लागलो होतो...पण काय...जवळ जवळ सगळ्याच पोरी आधीच कोणीतरी लांबवल्या होत्या...!!! त्यामुळे आमचा व्हॅलेनटाई’स डे हा केवळ पिवळा गुलाब हातात घेऊन सकाळ ते संध्याकाळ तो कोणाला न देता फ़क्ता विचार करण्यातच जायचा... गाडी कधी रेड रोज कडे वळलीच नाही...मग पुढे काय...
नोकरी लागली पण छोकरी काही मिळाली नाही...!!!
aagadi barobar... hech ghadatay majhya ethehi
Mi atta vicharnarch hoto ki kadhi lihilas re ha blog..
Pan lagech Shilpa chi comment disli :-)
Nehmipramanech mast lihila aahes re :-)
BTW ajun ek Shilpamadam aapka jawab nahi :-D
Ti 'Gift ribbon' asnar galyatach aahe pan fakta aata swaroop badalala aahe...
Anyways, hats-off to Shilpa for making Shardul go silent...(though for a moments)...
And all the best Shardul, to avoid going silent in future (-life) :-)
Shardul gappp zhala !!
Maag jodi baroobar ahe :P
Best luck Shardul !!! ;)
Jinkalas mitra .... zakkas !!
Chhan Blog ... nehmi sarkhach ...
ani btw
शाळेत असताना बरोबर सगळी पोरचं...मुलांची शाळा ना आमची...तेव्हा असलं काही घडणं शक्य पण नव्हतं..कोलेज सुरु झालं ..पण आम्ही मराठी माध्यमात शिकलेली पोरं...पोरगी म्हणलं की त-त-प-प... इंजिनेरींग सुरु होइ पर्यंत वेळ कधी गेली ते कळलच नाही...इंजिनेरींग मध्ये जरा कुठे मुलींकडे बघायला लागलो होतो...पण काय...जवळ जवळ सगळ्याच पोरी आधीच कोणीतरी लांबवल्या होत्या...!!! त्यामुळे आमचा व्हॅलेनटाई’स डे हा केवळ पिवळा गुलाब हातात घेऊन सकाळ ते संध्याकाळ तो कोणाला न देता फ़क्ता विचार करण्यातच जायचा... गाडी कधी रेड रोज कडे वळलीच नाही...मग पुढे काय...
नोकरी लागली पण छोकरी काही मिळाली नाही...!!! ..
he tar saglya MARATHI medium walyancha PRATINIDHI aslyasarkha lihilays ...
ani ho ... Congos to both of u ..
Waitin for the next blog !!
That was really brilliant my friend …
Me kadhi Marathi jaasta vachat nahi ….. Pan tu lihilela vachayla avadta …
mhanaje V-day ekdum V (victory)-day cha tharala ki!! ;-)
chhan aahe..
Tu to romantic person ho gayaa singapore jaa ke :)
Congrats S&S (Shardul n Shilpa.)
Khoop chaan lihala ahes. Majhya dolya samor agdi rangamancha ubha zhala ani Shilpa ani tu agdi samor Live Characters sarkhe aslya sarkha vatla.
Itka chaan lihila ahes. Ani ho hats off to Shilpa tula shanta kela mhanun. he he he !!!
Sagala Blog vachalya var vatale ki ha kharokhar typical shardul blog aahe manmokala with no special effetcs........Ha blog itaka sahi aahe ki shabda madhye vyakata karane shakya nahi.....
ekdam mast...........superb.
aata kuthe,ek ek secrate,open hot aahet.....
btw......gift baddal,tula shilpa sangel..........
खुप छान लिहिलायस ब्लॉग, ह्याच्यातुन प्रेरणा घेउन आजुन काही आमचे बैचेलर मित्र ह्या वैलेंटाइन डे ला तरी धाडस करतील असे म्हणायला कही हरकत नाहीये... :)
Hey, best ahe!! :)
Blog tar chhanch ahe.. pan Kya baat hain.. Shardul are shilpa pan lihayla lagali ki changla.. ;) :P
sahi re ekdam......too good...
Good one and excellent ... i never seen such a wonderful feelings and wish you a good luck in life!!!
aaye hai!!!! Kya baat hai!!! Sorry for the dialog from Rock On !! a copy paste !!! but see if u can digest.... "Shardul is a good blog writer and we didnt even know it.." Good job Man" !! Shailesh bolega "Tere Shadi mein Isko Ek bar to sab ke samne tere Reception mein bolenge" Sab jo seat pe bhaithe rahenge woh sab khade ho jayenge" Like Tere shadi ka National Anthem Title "blog of Shardul!!!" Kya baat hai...kharach khup changala lihala aahe"" Well and nice drafted blog.. Keep it up!!!
God bless your jodi!!!
Hi shardul..nehami pramanech atishay saral,sutsutit ani chan...ek number!!...mast idea hotee gift ribben chi..chala aata tar rojach V-day..:-)
Amazing........mastach aahe :)
ha ha ha..
very lovely blog..
sirsamkar... tumhi ata tumchya nava pudhe Lekhak. asa lavunach ghya.... व्हॅलेनटाई’स डे ! 1 no ahe........
Chan ahe blog as usual... :-)
chan lihitos.
wa wa wa...your love story is definitely a lovely story :). Bhari lihitos...
Lavkarch! Shardul dhns! tuza blog bghtoy jar ghaaitch nivaant pne vaachin mhntoy neet! :)
ribbon bandhun kharach samor ja..
awdel tila nakki...
anubhavache bol ahet he... :D ;)
Post a Comment